» Úvod » Sbírky

Sbírky Muzea Náchodska

Rozsáhlý sbírkový fond Muzea Náchodska vznikl sloučením sbírek několika městských muzeí a také vlastní sbírkotvornou činností.

Ukázky ze sbírek

Archeologická sbírka

Archeologická sbírka patří k nejstaršímu fondu Muzea Náchodska. Její základy položil Jan Karel Hraše již v roce 1879. Archeologické nálezy tehdy tvořily podstatnou část muzejního fondu, přičemž většina z nich pocházela z výzkumů, které Hraše prováděl v letech 1862–1907 v jižních, západních, severních a východních Čechách. Sbírku doplňoval artefakty, které získával dary nebo výměnou. Tak se do fondu dostaly i poměrně exotické předměty jako například hroty šípů severoamerických indiánů, kamenné sekerky z ostrova Rujány či nádoby z doby římské z Maďarska. Tento rozsáhlý fond byl v průběhu 50. a 60. let 20. století rozdělen a převeden do jiných muzeí podle místa původu nálezů. Velikost sbírky se tak snížila z celkového počtu 1367 inventárních čísel na pouhých 686. Od roku 2001 je sbírka doplňována o nové nálezy ze záchranných archeologických výzkumů a dnes má přes 4500 inventárních jednotek. Nejstarší období dokládají paleolitické a mezolitické kamenné nástroje či neolitické a eneolitické kamenné sekery. Početně jsou zastoupeny nálezy z mladší a pozdní doby bronzové, především z popelnicových pohřebišť (Skalice u Smiřic, Jaroměř). Dobu laténskou reprezentují nálezy z keltského sídliště v Říkově. Na Germány odkazují nálezy z Černčic. Početně nejrozsáhlejší část sbírky však tvoří nálezy z období středověku a raného novověku z Náchodska.

Etnografická sbírka

Etnografická sbírka byla tvořena od prvopočátků muzejnictví na Náchodsku společně s archeologií. V centru sběratelské činnosti bylo shromažďování předmětů dokumentujících zvyky a obyčeje místních obyvatel. Řadu mimořádně cenných národopisných předmětů se podařilo získat již J. K. Hrašemu. Fond byl průběžně doplňován a k dnešnímu dni čítá přes 5 000 položek.

Etnografické sbírky zahrnují tradiční doklady lidové materiální a duchovní kultury. Ty mapují jednotlivé aspekty hmotných potřeb každodenního života člověka, a to nejen na vesnici, ale i ve městě – v domácnostech používané užitné nádobí a předměty používané při zpracování potravin, bednářské výrobky, košíkářské zboží, zemědělské nářadí a náčiní. Zdokumentovány jsou také lidové stavby, ať už se jedná o jejich dochované originální prvky či modely celých staveb. Ve fondu zemědělství najde zájemce vedle běžnějších předmětů (nůžky na stříhání ovcí, brousky, cepy, vidle, srpy) i takové zajímavosti, jako jsou různé typy regionálních oradel, proutěné vrše na chytání ryb či téměř 20 kilogramů těžké postřihovačské nůžky.

Ve sbírkách muzea se nacházejí také hmotné doklady duchovního života, lidové zbožnosti a tradičních zvyků. Dokladem tradiční lidové zbožnosti jsou např. růžence, medailonky s vyobrazením světců a škapulíře. Náboženská témata jsou hojně zastoupena také ve fondu podmaleb (obrázků) na skle, které byly charakteristickou součástí lidového interiéru. Většina z podmaleb nacházejících se v našem muzeu se datuje do poloviny 19. století a pochází z oblasti východních Čech a Kladska. První podmalba na skle se dostala do sbírek muzea již v roce 1895. Do současnosti jich muzeum nashromáždilo na 290 kusů.

Za pozornost stojí i fond betlémů zhotovených z nejrozmanitějších materiálů. Dominují ty vyřezávané ze dřeva, ale jsou zde zastoupeny i keramické, sádrové, vázané z kukuřičného šustí, dále voskové či papírové. Fond má přes dva tisíce inventárních čísel a tvoří 162 ucelených souborů.

Sbírka historického nábytku

Sbírka nábytku obsahuje na 400 předmětů. Fond je složen především z užitkových kusů nábytku – skříní, truhel, židlí, kredencí, stolků, lavic a skleníků. V menší míře jsou zastoupeny postele, pohovky, dětské postýlky a křesla. Součástí mobiliáře jsou i doplňky, jež v sobě zahrnují zejména různé poličky, lžičníky, zouváky, truhličky aj. Většinu nábytku lze datovat do 19. století. Vyskytují se ale i výjimky pocházející ze 17. a 18. století, např. cechovní truhlice z r. 1738, tmavozelená skříň z r. 1797 či masivní vyřezávaná malovaná truhla z poloviny 17. století, zřejmě import z prostředí severních Alp. V malé míře je zastoupen i nábytek ze století dvacátého.

Mimořádně hodnotný doklad lidové kultury představuje malovaný nábytek, který je ve sbírkách Muzea Náchodska zastoupen v poměrně hojném množství. Mezi unikáty patří polychromovaná postel s nebesy na soustružených sloupcích z roku 1836 s vyobrazením vyorání staroboleslavského palladia. Zastoupen je i historický nábytek z měšťanského prostředí, např. polychromovaná skříň z tvrdého dřeva s vyobrazením Zvěstování pastýřům, Tří králů, Narození Krista a Klanění tří králů, pocházející z konce 17. či počátku 18. století. Krásným příkladem řezbářské práce je náročně vykládaný (intarzovaný) nábytek, rozšířený především v prostředí vyšších společenských vrstev.

Sbírka keramiky a porcelánu

Ve sbírce keramiky se nachází přes 3800 předmětů z keramiky, kameniny a porcelánu (mimo archeologické nálezy). Zastoupena je např. kvalitní westerwaldská keramika z druhé poloviny 19. století. Mezi importy jsou ve sbírce nepřehlédnutelné poměrně početné mužakovské a boleslavecké džbány z oblasti Dolní Lužice. Mezi vzácné exponáty patří tzv. fajáns. Mezi nejstarší doklady fajánse v našich sbírkách patří tzv. habánská fajáns, reprezentovaná talířem vyrobeným pro Salomona Krigera roku 1662. Poměrně početně jsou pak zastoupeny výrobky z kameniny a porcelánu pocházející většinou z 19. a 20. století. Z domácí tvorby nás zaujmou výrobky našich nejstarších porcelánek v Horním Slavkově, Klášterci nad Ohří i početný soubor porcelánu ze Staré Role. Mezi kameninou najdeme i mnohé zajímavé importy ze zahraničí. Jedná se o porcelánové výrobky čínské, japonské, orientální, ale i častější výrobky míšeňské, berlínské a vídeňské, a dokonce se ve sbírce ve větším počtu setkáváme i s výrobky anglickými.

Sbírka historického skla

Sbírka okrasného a užitkového skla představuje soubor cca 2500 kusů předmětů především z 19. a 20. století. Zajímavé jsou ale i starší dochované doklady barokního sklářství, zastoupené ve sbírce například výjimečnými dvoustěnnými skleničkami z 18. století uvnitř s prorývanou zlatou fólií znázorňující náboženské i světské motivy. Ze stejného století pochází zajímavý rozsáhlejší soubor rokokového mléčného skla, které bylo ve své době velmi oblíbenou náhražkou tehdy drahého porcelánu. V neposlední řadě je již pro 18. století potřeba připomenout i víceboké skleněné malované lahve a lahvičky – tzv. prysky. Zajímavým souborem skla 19. století ve sbírce muzea jsou i biedermeierové číše a vázy. Pozoruhodné jsou ve sbírce doklady oblíbené rubínové lazury, patentované v roce 1832 Friedrichem Egermannem z Nového Boru. Ve sbírce je zastoupeno i ve své době velmi oblíbené uranové sklo. Najdeme zde také tzv. amalgamové (zrcadlové) sklo vyráběné z dvojdutého skla. Mezi zajímavé sklářské výrobky 20. století patří váza od firmy Moser vyrobená v letech 1914–1938, váza z irizovaného fialového skla z první čtvrtiny 20. století z Košťan u Teplic nebo množství skleněných předmětů se secesní kovovou montůrou. Sbírka dokládá širokou škálu sklářských technik i způsobů výzdoby a nechybí zde ani velmi oblíbené hutní a broušené sklo.

Sbírka řemesel a dějin techniky

Jedná se o velmi rozmanité soubory předmětů vztahující se k nejrůznějším oblastem každodenního lidského života, který se neobešel bez různých druhů nářadí a náčiní. Kromě nich jsou ve sbírce zařazeny rovněž různé typy osvětlovadel, hodiny, dále optika, doprava, zeměměřičské a orientační pomůcky. V současné době má fond více jak 3 800 položek.

Z tradičních rukodělných činností se na Náchodsku nejdéle udržela domácká textilní výroba. V muzejních sbírkách je dokumentována mědlicemi, přeslicemi, motovidly, kolovraty, stavy apod. K zajímavým exponátům patří železný hřeben na drhnutí lnu z roku 1844 či kolovrat datovaný letopočtem 1837 s iniciály M. K. Dochované modrotiskové formy jsou pak němým svědkem toho, že celé severovýchodní Čechy byly v 19. století střediskem modrotiskové výroby. S textilní výrobou bezprostředně souvisí i fond údržby textilu, který obsahuje krejčovské panny, formy na čepce, rámy na vyšívání, jehelníčky, nůžky, žehličky aj. Raritu představují glazované kloboučnické formy z pálené hlíny z 19. století, které se používaly na žehlení čepců.

Ve fondu, který dokumentuje zpracování potravin, jsou shromážděny hmoždíře, pražičky a mlýnky na kávu, máselnice, formy na pečivo, formičky a vykrajovátka na cukroví, formy a zdobítka na máslo. Zajímavostí jsou oplatečnice, a pečení oplatek a hostií. K rozsáhlejšímu souboru v tomto fondu patří také perníkářské formy.

Ve fondu doprava dominují podkovy, třmeny, udidla, ostruhy a biče, v zeměměřičských a orientačních pomůckách pak zájemce nalezne třeba kompasy a lodní buzoly.

Poměrně hojně jsou ve sbírkách Muzea Náchodska zastoupena i různá svítidla. Časově nejstarší období zde reprezentují louče a zejména různé typy loučníků. Nejpočetnější položku představují svícny profánní i liturgické (unikátní svícny ze zbořené náchodské synagogy, liturgické svícny a věčná světla z křesťanských kostelů na Náchodsku). Olejová svítidla jsou zastoupena od těch nejstarších (originální římské keramické a bronzové kahany) po nejpokročilejší typy olejových a petrolejových lamp z poloviny 19. století. Nacházejí se zde i pracovní osvětlovadla (hornické svítilny, karbidové lampy, formanské lucerny či dřevěné přenosné lucerny) či kolekce slavnostních cechovních luceren z počátku 19. století.

Sbírka textilu a oděvů

Tento poměrně rozsáhlý fond má více jak 3 200 položek a je rozdělen na soubor lidového a historického oblečení a jeho doplňků, užitkového textilu a praporů. První zápisy v nejstarší přírůstkové knize muzea dokládají, že textilní sbírky byly do jeho fondu zaevidovány již v roce 1884. Fond je průběžně doplňován, většina předmětů pochází z českých zemí či přímo z regionu Náchodska.

Lidový oděv severovýchodních Čech zastupují především tvarově a materiálově různorodé součásti ženského oděvu jako sukně, šněrovačky, živůtkové kabátky zvané špencry, zástěry, košilky či šátky. K unikátům lze jistě přiřadit krátké cajkové kabátky z let 1820–1845. Mužský lidový oděv z 19. století zastupují ve sbírce široké selské kožené opasky bohatě zdobené výšivkou pavím brkem. V historickém textilu jsou soustředěny především dobové oděvy a oděvní doplňky jako pokrývky hlavy, obuv, kabelky, slunečníky, vějíře. Součástí fondu jsou střevíce, rukavice, šátek, cestovní brašna, slunečník a peněženka, které patřily kněžně Kateřině Vilemíně Zaháňské.

Zajímavé textilie najdeme i ve sbírce sakrálních předmětů. Jde o součásti kněžských a liturgických oděvů. Za pozornost rovněž stojí textilie z interiéru náchodské, dnes již neexistující, synagogy. Ve fondu užitkového textilu najdeme věci denní potřeby, jako jsou ubrusy, dečky, přehozy, ručníky, povlečení, záclony. Součástí textilních sbírek je i fond praporů, mezi nimiž najdeme prapory spolků (Sokol, Orel), hasičů, pekařů, živnostníků, škol a vojenských uskupení. Ke kuriozitám patří sovětská vlajka, kterou ušily v květnu 1945 ženy českých celníků z Bělovse u Náchoda. K výrobě použily rudý nacistický prapor, z něhož odpáraly svastiku, kterou nahradily srpem a kladivem.

Sbírka zbraní a militarií

Sbírka zbraní a militarií Muzea Náchodska je rozdělena do pěti samostatných fondů (palné a střelné zbraně, chladné zbraně, munice a střelivo, uniformy a součásti uniforem, ostatní militaria).

Mezi nejstarší zbraně patří pozdně gotický meč z konce 15. století, halapartny a jiné dřevcové zbraně. Ze 17. století to jsou rapíry, husarské šavle polského a uherského typu, spontony a přilby typu morion. Najdeme zde také zbraně z období válek o rakouské dědictví, mezi nimiž vynikají zvláště dvě pandurské šavle. Období napoleonských válek zastupují francouzské, rakouské a pruské šavle, pušky a pistole, ale i pušky větrovky. Vedle vojenských zbraní jsou ve fondu hojně zastoupeny zbraně lovecké a sportovní, zvláště brokovnice, kulovničky a terčovnice převážně z druhé poloviny 19. století. Mezi unikáty patří torzo kulovnice z poloviny 17. století od Johanese Mandela či revolverová kulovnice systému Špork z počátku 18. století. Jádro sbírky však tvoří především výzbroj a výstroj rakouské a pruské armády používaná za prusko-rakouské války v roce 1866. Období první světové války je zastoupeno ruskými, italskými, francouzskými a rakousko-uherskými bajonety, přilbami a různou municí. Najdeme zde i plynové masky a uniformy čs. legií. Z období druhé světové války jsou to především německé uniformy a ukázky munice. Ve sbírce najdeme také poměrně velké množství různých exotických zbraní. Mezi nimi vyniká japonský samurajský meč (katana), různé orientální handžáry či bohatě zdobené balkánské pušky a pistole.

Numismatická sbírka

Numismatická sbírka obsahuje zhruba 11 000 kusů mincí a dalšího numismatického materiálu. Doklady o jejím budování nacházíme již v první přírůstkové knize muzea založené r. 1880. K původní sbírce, která byla tvořena především dary a koupěmi z cizích sbírek i mincemi z archeologických nálezů, přibyly v 80. letech 20. století další soubory. Sbírka je tvořena numismatickým materiálem nejen z Čech, ale i celé Evropy, přičemž nechybí ani početné soubory z Asie, Austrálie, Ameriky či Afriky. Tvoří ji mince, bankovky, pamětní mince, ale i medaile a odznaky.

Nejstaršími mincemi ve sbírce jsou antické mince. Jejich nejvýznamnějším souborem byl nález v lese Rousín mezi Českou Skalicí a Jesenicí v 80. letech 19. století. Antické mince byly také zajímavým suvenýrem, často dováženým ze zahraničních cest. Nálezů středověkých denárů, natož brakteátů máme v regionu doložených poskromnu, přesto však byla díky darům a zřejmě i koupím řada exemplářů zajištěna. Grošové období ve sbírkách reprezentují již častější nálezy, a to především dnes dochovaných 1245 kusů grošů Karla IV. a Václava IV., nalezených i s keramickou nádobou, v níž byly uloženy. Nalezeny byly při kopání základů pro budovu městské spořitelny na náměstí v Náchodě. Zajímavý soubor mincí, uložený do země v Dolním Adršpachu někdy po roce 1629, byl roku 1981 nalezen při provádění kanalizačních prací.

Sbírka šperků

Většinu šperků ve sbírce, která čítá na 800 kusů, tvoří běžnější produkce prstenů, náušnic, náramků, broží, náhrdelníků, knoflíků a hřebenů. Přestože někdy postrádají větší uměleckou hodnotu, jsou cennými doklady o každodennosti či spíše svátečnosti 19. a 20. století. Občas vyrytý nápis na prstenu nebo fotografie v medailonu je také připomenutím člověka, který jej před mnoha lety rád nosil, ať již jako ozdobu nebo symbol.

K nejstarším šperkům ve sbírce, mimo archeologické nálezy, patří staroegyptské fajánsové korále druhotně použité ve špercích. K pozoruhodnostem patří taktéž stříbrná lžíce vytvořená v 18. století z kremnického tolaru z 16. století. Ze stejného období pochází renesanční prstýnek nalezený před rokem 1886 ve Vysoké Srbské. Velmi cenné jsou doklady lidového šperku z Náchodska a Broumovska, zvláště ty, jejichž součást tvoří dobové stříbrné mince. Zvláštností, s níž se ve sbírce setkáváme, jsou šperky s tzv. římskou mozaikou z první čtvrtiny 19. století, složenou z miniaturních kousků barevných sklíček. Stejnou zajímavostí jsou šperky vyráběné na konci 18. a především v 19. století z lidských vlasů či šperky v barokním a rokokovém stylu, které byly napodobeny v 19. století. Ke kuriozitám patří balkánské šperky nebo ozdoby z Turkmenistánu.

Sbírka výtvarného umění

Sbírání projevů výtvarného umění se stalo součástí sbírkotvorného programu muzea již od jeho počátku. Postupně byla dokonce jako součást muzea vybudována městská obrazárna. V roce 1966 však byla většina uměleckých děl převedena do nově vzniklé Okresní galerie výtvarného umění v Náchodě. Teprve postupně byl sbírkový fond výtvarného umění znovu rozšiřován. K nemalému zvětšení sbírky došlo po rozšíření Regionálního muzea v Náchodě o pobočky v Polici nad Metují a Hronově. Část fondů se podařilo získat i z fondů Městského muzea v Novém Městě nad Metují. V současné době má fond více jak 3 300 položek.

Díla s regionálními náměty, pocházející z velké části od místních autorů Karla Šafáře (1912–1998) a Jindřicha Havlíčka (1882–1947), mají pro muzeum a badatele nedocenitelnou dokumentární hodnotu. Ve fondu obrazů se dnes nacházejí i díla známých českých umělců (Antonín Brunner, František Ženíšek, Vladimír Stříbrný, Vratislav Nechleba, Adolf Kašpar). Nepochybným skvostem sbírky jsou dva obrazy signované J. Mánesem. Ve sbírce najdeme také rozsáhlejší kolekci světských i náboženských obrazů, jejichž autorem byl Jacopo Bonato (1815–1885). Dnes je muzeum právem hrdé na rozsáhlý soubor obrazů s náboženskou tématikou. Za pozornost stojí například ty, které pocházejí z Kladska z doby kolem poloviny 19. století (Pieta sedmibolestná a vyobrazení zbičovaného Krista). Sbírka výtvarného umění zahrnuje i fond plastik, kde nalezneme jak plastiky světců a krucifixy, tak busty význačných osobností. Zajímavostí je soubor hlav andělů ze zámku v Teplicích, špalíček dřeva zvaný lignum sanctum dovezený jako suvenýr z Jeruzaléma s rytinou Jeruzalémského kříže nebo dřevořezba panenky Marie, která patřila společnosti obuvníků v Náchodě.

Sbírka fotografií

Fond fotografií vznikal a rozšiřoval se již od samých počátků existence muzea. V současné době čítá na 5500 inventárních čísel. Muzeum vlastní několik kusů vzácných daguerrotypií a řadu fotografií předních fotografů z Náchoda a blízkého okolí. Patří mezi ně např. snímky Josefa Lorenze z Josefova, příslušníků rodiny Kolínských či Jindřicha Bárty, Eduarda Hejzlara, J. F. Langhanse, Ludvíka Geitnera, Františka Jansáka z Nového Města nad Metují nebo Antonína Fuchse z Hronova. Časově sbírka zahrnuje období od 60. let devatenáctého století do 80. let století dvacátého. Tematicky se zde nachází řada kabinetních a portrétních fotografií, skupinové fotografie občanů, školních dětí. Portrétní tvorbě se často věnovala např. Vefa Lindaurová z rodiny Kolínských. Většinu nejstarších známých fotografií měst a vesnic severovýchodních Čech vytvořil zmíněný Josef Lorenz. Zdokumentoval i založení vojenského hřbitova s majitelem panství Vilémem Schaumburg-Lippe a jeho společností v říjnu 1866. Dále zde najdeme snímky členů spolků, různých společenských, kulturních, sportovních a spolkových akcí, městských slavností a významných událostí, z novějších početnou skupinu tvoří fotografie opevnění, velké množství fotografií z druhé světové války, z průmyslových závodů či škol v Náchodě a okolí apod.

Knihovna Muzea Náchodska

Základ knihovny Muzea Náchodska tvoří knižní fond původního Hrašeho městského muzea. V 70. letech 20. století byl obohacen o knižní sbírky ze zrušených muzeí v Červeném Kostelci a Novém Městě nad Metují a koncem 80. let pak ještě o fondy knihoven Jiráskova muzea v Hronově a Památníku města Police nad Metují. Historická knihovna čítá včetně starých tisků na tři tisíce svazků. Z hlediska jazykového jsou vedle češtiny nejhojněji zastoupeny tisky v němčině, dále latině, řidčeji je zastoupená francouzština, ruština a angličtina, výjimečně i jiné jazyky. Ke kuriozitám patří několik náboženských knih a učebnic v hebrejštině nebo latinská učebnice arménštiny.

Z hlediska tematického jsou knižní fondy velmi bohaté: v rámci historické knihovny významné místo zaujímají staré tisky – především katolické modlitební knížky, bible, náboženské zpěvníky, sbírky kázání, litanie, mše, životopisy svatých, evangelia, historické cizojazyčné slovníky, kuchařky, historické učebnice, naučné slovníky a encyklopedie, cestopisy, právnická literatura, v nevelkém počtu rovněž kramářské tisky apod. Není bez zajímavosti, že mnohé z nich se řadí k unikátům, jejichž výskyt nebyl doložen v žádné jiné veřejné instituci. Nesmírně vzácným tiskem je například originál Práva a zřízení zemská království českého z roku 1564, jenž obsahuje řadu poznámek svého vlastníka, spisovatele, politika a předního představitele českého stavovského povstání 1618-1620, Václava Budovce z Budova. K pozoruhodným dílům protireformačním patří např. druhý díl Bible svatováclavské (Nový zákon), vydaný r. 1677 nákladem Jezuitské tiskárny a pocházející z majetku náchodského rodáka, později litoměřického biskupa, Josefa Františka Hurdálka, nebo Melantrichova bible z r. 1549 s cenzorskými zásahy katolického opata Heinze z Police nad Metují.

Sbírka rukopisů a listin

Sbírka rukopisů zahrnuje rukopisy české, německé a latinské z 15. až 20. století a čítá na 1 250 položek. Součástí rukopisného fondu je mimo jiné značné množství modlitebních knížek, knihy místních cechů, pohřební zpěvníky, spolkové zápisy, vzpomínky, zápisky z války r. 1866, lékařské předpisy, zápisky kronikářského charakteru. Dále např. pozůstalost náchodské spisovatelky Sidy Volfové či korespondence spisovatele Aloise Jiráska. K zajímavým rukopisům se rovněž řadí popis událostí prusko-rakouské války z r. 1866 z pera jejich očitého svědka Antonína, doplněný o bitevní plány učitelem Vincencem Fikrem. Patrně nejvzácnějším a zároveň nejstarším rukopisem je konvolut českých próz z let 1449-1487 (Kronika trojanská, povídka o Štilfrídovi a povídka o Alexandru Velikém).

Sbírka listin zahrnuje přes 400 položek a je velmi rozmanitá. Obsahuje archiválie, mapy, pohlednice, plakáty, dopisy, menší tištěné a rukopisné svazky, modlitby, zpěvníky, různé úřední dokumenty jako povolení k vyučení se řemeslu, zachovací listy, výuční listy, cestovní pasy, potvrzení o dobrém chování, úřední dopisy, smlouvy, vyhlášky, formuláře se zápisy o daních, loterijní lístky, pozvánky na kulturní akce apod. Z hlediska časového jsou v ní zařazeny materiály z 16. až první poloviny 20. století. Nejstaršími a nejcennějšími jsou listina datovaná k 1. lednu 1593, potvrzující manželský původ Pavla Helta, Zachovací list Václava Tančíka z r. 1625, Zachovací list Jakuba Mejsnara z r. 1635 či Vzdání se odúmrti ve prospěch myslivce Pavla z r. 1628.

Vybíráme z našich sbírek

Rozsáhlý sbírkový fond Muzea Náchodska vznikl sloučením sbírek několika městských muzeí (Městského muzea v Náchodě, Památníku města Police nad Metují, Jiráskova muzea v Hronově, Muzea v Novém Městě nad Metují a Muzea v Červeném Kostelci) a také vlastní sbírkotvornou činností. Až do roku 1991 byla součástí muzejního fondu také sbírka soukromého Rydlova muzea v Nahořanech, která však byla v restitucích navrácena potomkům původního majitele.