Pod souslovím rychtářské právo se neskrývá žádný zákon, či zákoník, ale symbol rychtářské moci, který dotyčný obdržel při nastoupení do úřadu. Krom toho s ním také mohl rychtář zahajovat jednání a různé slavnostní sešlosti. Pojmenování pro tento předmět se kraj od kraje lišilo. Krom označení právo se setkáme také s rychtářským palcátem, žezlem, žílou, nebo regimentem. Jeho používání se rozšířilo hlavně v raném novověku, ale setkat se s ním můžeme až do zrušení poddanství roku 1848.
Jan Karel Hraše popisuje rychtářské právo ve svých Dějinách Náchoda takto: „upleteno jest z pěti silných šlach, které potaženy jsou koží. Dolejší konec, jejž rychtář držel v pravici, ozdoben jest jemnými řemínky.“ Právo však mohlo být vyřezáno, či vysoustruženo ze dřeva, anebo zhotoveno ze železa. Často pak mělo podobu lidské ruky.
Krom náchodského práva, které je vystaveno v expozici Muzea Náchodska se v depozitářích nacházejí i rychtářská práva z Police nad Metují (na fotografii dole) a Červené Hory (nahoře). Polické má délku 55 centimetrů a jde o válcové právo potažené tmavou kůží. Z kůže světlejší jsou pak na něm vytvořeny tři prstence. Dva na obou koncích a jeden na rukojeti. Do našich sbírek se dostalo po zrušení Památníku města Police nad Metují. Červenohorské právo je dlouhé 50 centimetrů a roku 1880 ho do muzejních sbírek daroval sám zakladatel náchodského muzea Jan Karel Hraše. V témže roce přibylo darem města Náchoda i náchodské rychtářské právo.
První náchodský rychtář, kterého známe z historických pramenů, se jmenoval Jan Pipoň a svůj úřad zastával v letech 1442 až 1452. Ve středověku rychtář plnil nejen funkci, kterou bychom dnes nazvali policejní, ale disponoval i soudní pravomocí v případě menších deliktů, rozhodoval spory mezi sousedy, reprezentoval obec a v rámci obce také hájil zájmy vrchnosti. Ručil za vybírání daní a dodržování poddanských povinností. Dobová praxe vypadala následovně: v sobotu, či méně často, v neděli se sešli jednotliví rychtáři ve vrchnostenské kanceláři, kde jim úředník předal rozkazy, informace týkající se např. správy cest, robot apod. Tyto informace měl rychtář sdělit ve své rychtě, která mohla zahrnovat i více vesnic. Nejen při těchto příležitostech mohl rychtář svolávat sousedy pomocí rychtářského práva.
Mgr. Petr Šmíd
Muzeum Náchodska
