Sbírka zbraní a militárií je významnou součástí sbírkového fondu Regionálního muzea v Náchodě. V současné době ji tvoří 1329 inventárních jednotek. Ačkoliv jsou v ní zastoupeny především zbraně, munice a výstroj dokumentující prusko – rakouskou válku v roce 1866, můžeme tu nalézt i řadu exotických předmětů a unikátů. Mezi ně nepochybně patří také revolverová puška pocházející ze staré sbírky Muzea Aloise Jiráska v Honově (inv. číslo Hr. 2607). Muzejní evidence bohužel nezaznamenává ani její historii, ani to, jak se do sbírek hronovského muzea dostala. Sama zbraň nám však může o sobě povědět překvapivě mnoho.
Tato lehká lovecká revolverová opakovačka ráže 9 mm je opatřena svazkem tří nábojových komor otáčejících se kolem společné osy. Celkově gracilní vzhled zbraně umocňuje tenká, hladká válcová hlaveň s hřebenem, dlouhá 642 mm, opatřená pouze krátkým předpažím s mosaznou soupravou. Zepředu nabíjené osmihranné nábojové komory jsou poměrně dlouhé (145 mm) a zčásti zdobené rytinami. Mechanismus jejich otáčení není nikterak složitý. Klíč k otáčení tvoří pohyblivé čelo lučíku, po jehož zmáčknutí se uvolní západka a svazek komor lze pak ručně otočit. Puška byla původně vybavena francouzským křesadlovým zámkem, přičemž každá komora měla vlastní pánvičku s ocílkou. V průběhu 19. století bylo křesadlové zařízení ale odstraněno a nahrazeno perkusním pro čepičkové roznětky, což bohužel poněkud snížilo historickou hodnotu zbraně. Nahrazen byl i původní kout za nový, tvar původního však lze i dnes vysledovat z ryté výzdoby na zámkové desce. Proto víme, že nový kohout je oproti originálu podstatně menší. Pro nás je však podstatně zajímavější původní mosazná zámková deska, na níž je vyryt rodový erb Šporků.
Tím se také dostáváme k původu zbraně. Podle všeho se jedná o zbraň ze zbrojnice hraběte F. A. Šporka, zakladatele lázní Kuks, či o zbraň vyrobenou na jeho objednávku. Tomu by mohl nasvědčovat i dnes již nečitelný nápis vyrytý na hřebenu hlavně, z nějž lze však identifikovat některá písmena. Nápis bychom snad mohli číst jako KUCKUS BAD. Za tímto označením pak následovalo patrně nějaké jméno, začínající na písmeno F. Mohlo by se například jednat o iniciály jména F. A. Šporka.
František Antonín hrabě Špork (1662 - 1738) patřil ve své době k nejznámějším lovcům a propagátorům myslivosti. V Čechách se stal nejproslulejším propagátorem francouzských parforsních honů. Ty se konaly na jeho panství s velkou obřadností a okázalostí. Nejvyšším projevem Šporkových ambic pak bylo založení Řádu sv. Huberta v roce 1695. Majitel kukského panství byl i milovníkem střelby do terče. Životopisec jeho zetě uvádí, že u letohrádku v sousedství zámku v Kuksu bývala i střelnice pro oblíbenou „střelbu ku ptáku“, kde se pořádaly každou neděli a o svátcích závody ve střelbě. Po večeři se pak střílelo do terčů při ohních zažehnutých v železných koších. Nelze se tedy divit, že se střelecká záliba majitele východočeského panství odrazila také v jeho zájmu o netradiční konstrukce zbraní, jejichž cílem bylo zrychlení střelby. Zvláště ho zajímaly opakovačky a zadovky různých systémů.
Vedle zlamovacích pušek, které pro Šporka přímo v Kuksu vyráběli puškaři Johann Michael a Christoph Blumel, patřily k Šporkovým obzvláště oblíbeným zbraním revolverové pušky. Špork tyto zbraně nejen sám užíval, ale jak se dozvídáme z různých písemných pramenů, často je používal v zahraničí jako dary, nebo při výměně za honicí psy. Samotná Šporkova zámecká zbrojnice však bohužel vzala za své po zániku lázní Kuks, a tak jsem okázáni pouze na jednotlivé exempláře roztroušené po různých sbírkách v celé Evropě. Za zbraně, které prokazatelně pařily Šporkovi, můžeme považovat revolverové opakovačky značené na zámkové desce jeho jménem, jako například čtyřnásobnou opakovačku ze sbírky Historického ústavu Armády ČR. Podobná revolverová opakovačka se čtyřmi komorami a jménem hraběte Šporka je uložena ve sbírce Bibliotheca Vatikana. Obdobné revolverové pušky se Šporkovým erbem se pak nacházejí v některých německých a švédských sbírkách (Drážďany, zámek Dyck). Byly to patrně právě tyto pušky, podle nichž zahraniční odborníci začali obdobně konstruované zbraně označovat jako „systém Špork“. Jednotlivé revolverové pušky tohoto systému pak najdeme i ve sbírce Národního muzea v Praze, ale i v řadě zahraničních sbírek.
Mnohé z nich nejsou signované, jiné mají signaturu karlovarského puškaře Georga Ernsta Petera, činného v letech 1700 - 1725. Ten bývá ve starší literatuře označován přímo za puškaře pracujícího pro hraběte Šporka. V současné době k tomu však převládá spíše opatrnější postoj. Podobně konstruované zbraně vyráběl v Karových Varech i Johann Hättischweiler (připomíná se 1715, 1738). Dalším významným výrobcem revolverových opakovaček „systému Špork“ byl pak puškař Christoph Ludwig z Vrchlabí (připomínán 1656 - 1707). Jím signované pušky najdeme ve sbírkách Historického ústavu Armády ČR a ve zbrojnici kláštera Kremsmünster v Rakousku.
Konkrétního výrobce revolverové pušky „systému Špork“ uložené ve sbírkách Regionálního muzea v Náchodě se nám patrně nepodaří jednoznačně identifikovat. Puška se však svou konstrukcí a některými detaily velmi podobá pušce vrchlabského Christopha Ludwiga, uložené ve sbírkách Historického ústavu Armády ČR pod inv. č. II-993. Teoreticky by se tedy mohlo jednat o jeho práci, byť tato otázka zůstává spíše otevřená.
Mgr. Jan Tůma
