Prusko-rakouská válka je důležitou součástí historie regionu. Přestože tento konflikt přinesl lidem v místech, jimiž prošel, nesmírné utrpení, pro mnohé se stal nejsilnějším životním zážitkem, ke kterému se po zbytek života neustále vraceli. A to nejen ve vyprávění či při sepisování vzpomínek, ale i tím, že si schovávali předměty, jež nalezli na bojištích. Jedním z takových „suvenýrů“, který se nakonec dostal až do sbírek náchodského muzea, je pruská torna z bojiště bitvy u Náchoda.
Do přírůstkové knihy byla zapsána dne 30. 6. 1905 pod č. 1591 jako: Vojenská pruská torba z bojiště na Brance 27. 6. 1866. Náchodskému muzeu ji daroval Rudolf John, továrník a obecní starší v Náchodě. Záznam o tom, že se jednalo o dar, ale není zcela přesný, neboť za tornu bylo zaplaceno 50 korun. Tato nemalá investice se však muzeu více než vyplatila, neboť již tehdy někdo k záznamu připsal krátkou, nicméně výstižnou poznámku: Vzácný kousek.
Torna byla součástí tzv. opaskové výstroje (Gürtelrüstung), kterou navrhl oldenburský setník Vichrow. Proto bývá označována také jako Virchowsches Gürtelgepäck M. 1847. Do torny ukládal voják kazajku, rezervní prádlo a další propriety. V postranních kapsách měl po jedné plechové krabici na 20 rezervních nábojů. K obsahu tornistry patřilo rovněž čistící náčiní a příslušenství k jehlovce, včetně plechového pouzdra s náhradními jehlovými úderníky. Z vnějšku na torně pak byla ještě připevněna plechová várnice.
Náchodská torna je vzácná hned z několika důvodů. Pomineme-li skutečnost, že se takových předmětů ve sbírkách muzeí mnoho nezachovalo (Prusové obvykle použitelnou výstroj z bojišť odváželi), je tato torna také spojena s konkrétní bitvou, a dokonce i přímo s konkrétním vojákem. Na vnitřní straně jejího víka je totiž hned několik razítek, a dokonce i rukou psané nápisy, které tuto identifikaci umožňují. Najdeme tu označení regimentu 1.B. IR.46, tedy 1. batalion 1. dolnoslezského pěšího pluku č. 46 (1. Niederschlesisches Infanterie-Regiment Nr. 46). Rovněž se zde nachází datum převzetí do výzbroje, rok 1857, a číslo tornistry (A1983). Dále je zde dvakráte nad sebou razítko 4. c, tedy 4. compagnie. Tato příslušnost k 4. setnině je zopakována rovněž rukou napsaným 4 Comp. A nakonec jsou ještě rukou připsána dvě jména: Eberstein a Benz.
Položme si otázku, kdo byl Eberstein, a kdo Benz? A pochází torna skutečně z bojiště na Brance, jak bylo uvedeno v přírůstkové knize? Tato otázka není vůbec od věci. Při revizi militarií předaných do muzea v Náchodě jako nálezy z bojiště na Brance mnohdy zjistíme, že pocházejí od jednotek, které se bitvy u Náchoda vůbec neúčastnily. Obezřetnost je tedy na místě. Při pátrání nám byl velmi nápomocen seznam padlých, kde jsme nalezli záznam, že mušketýr Ferdinand Otto Ludwig Eberstein z obce Mellenthin v kraji Soldin, příslušník 4. compagnie 1. dolnoslezského pěšího pluku č. 46, je pohřešován po bitvě u Náchoda dne 27. 6. 1866. Z toho pak vyplývá, že druhé jméno (Benz) patrně patřilo předchozímu majiteli torny.
Vesnici Mellenthin, z níž F. Eberstein pocházel, na mapě pod tímto názvem již nenajdeme. Dnes se jmenuje Mielęcin a leží na území Polska mezi městečkem Myślibórz a Štětínem. Do bitvy u Náchoda, jež se Ebersteinovi stala osudnou, se jeho jednotka zapojila v rámci 19. pěší brigády generálmajora von Tiedemanna. Samotná 4. setnina, které velel setník von Stocki, byla jednotkou druhého sledu tvořeného celkem šesti setninami pod velením podplukovníka von Manteufela. Devatenáctá brigáda dorazila na bojiště na Brance až v druhé fázi bitvy. Jednotky 46. pěšího pluku a 6. granátnického pluku, které tvořily 19. brigádu, se pak zapojili především do bojů ve Václavicích a přilehlém václavickém lesíku. Ztráty 4. setniny byly minimální – pouhých pět mužů. Z toho jsou tři vedeni jako pohřešovaní (vedle Ebersteina, ještě poddůstojník Johan Adolph Kindler a mušketýr Carl Gustav Vollmann). Co se s nimi stalo, se můžeme pouze dohadovat. Leccos však mohou naznačit příčiny smrti posledních dvou padlých. Mušketýr Carl August Rönsch ze vsi Dobschütz v kraji Görlitz byl zabit dělostřeleckým granátem, který mu utrhl hlavu. Desátník Johan Ernst Bülow ze vsi Quaritz v kraji Glogau byl usmrcen střepinou z dělostřeleckého granátu. Zdá se tedy, že ztráty druhosledové setnině způsobilo především rakouské dělostřelectvo. Byť to s jistotou nevíme, stejný osud mohl potkat rovněž Ferdinanda Ebersteina.
Jan Tůma
Článek převzat z Náchodských muzejních novin z roku 2016:
Tůma, Jan: Pruská torna z bitvy u Náchoda 27. 6. 1866. Náchodské muzejní noviny, léto a podzim 2016, Náchod 2016, s. 1.
