Mezi poklady, které se nachází ve sbírkách Regionálního muzea v Náchodě, můžeme zařadit i vzácné tisky, jež ukrývá muzejní knihovna. Přední místo mezi nimi beze sporu zaujímá objemný svazek nesoucí název Postila evangelistská, aneb vejkladové na evangelia nedělní a sváteční, kteráž se každoročně v křesťanstvu čítají, rozjímají a v shromážděních církevních lidu božímu předkládají.
Jedná se o druhé, exilové, vydání velmi populární, světoznámé třídílné evangelické postily Martina Philadelpha Zámrského. Svůj přídomek odvozoval od Zámrsku u Chocně, kde se narodil někdy kolem roku 1550. Absolvoval evangelickou univerzitu v německém Wittenbergu a po vysvěcení na kněze augšpurského vyznání r. 1573 působil jako nesmírně populární kazatel na několika místech Novojičínska, v Hranicích, Kunvaldu a od r. 1584 až do své smrti v opavském evangelickém kostele sv. Jiří na Dolním náměstí. Kázal prý natolik působivě, že se pod jeho kazatelnou shromažďovala podstatná část obyvatel města z nejrůznějších společenských vrstev.
V Opavě, významném reformačním centru našich zemí, také napsal své rozsáhlé dílo čítající 1274 stran. Pro zásah katolické cenzury, reprezentované olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským, jež toto velkolepé dílo označila za kacířské a jeho vydání zakázala, bylo nakonec tištěno tajně. Na třech místech – v Bruntále, Jezdkovicích u Opavy a Loděnici na panství Philadelphova věrného posluchače a ochránce, opavského zemského hejtmana Hynka staršího Bruntálského z Vrbna, ji na jeho náklady v přenosné tiskárně vratislavského tiskaře Jiříka st. Baumana tisklo celkem pět tovaryšů. Redakci si autor vedl sám, vydání se však nedočkal, neboť začátkem března roku 1592, několik měsíců před vydáním velkolepého díla, jej zastihla předčasná smrt. Do oběhu se dostal jen malý počet exemplářů, neboť značná část z 800 výtisků padla za oběť cenzuře. Olomouckému biskupovi Stanislavu Pavlovskému se knihy podařilo zabavit a nechat zničit. I přesto však dílo dosáhlo za krátkou dobu mezi lidmi značné obliby.
Pro velký zájem byla r. 1602 Philadelphova Postila vytištěna na náklady pražského tiskaře Daniela Sedlčanského za finanční podpory šlechtických rodů Šternberků, Smiřických a Trčků z Lípy podruhé v Drážďanech v tiskárně saského kurfiřta Kristiána II. a ještě téhož roku knihtiskařem Jiřím Dačickým potřetí v Lipsku. Oba tiskaři byli za svůj čin dlouho vězněni.
Tři vydání tak objemného díla nemají v české předbělohorské literatuře obdoby, což nesporně svědčí o jeho vysokých kvalitách. Svým obsahem i rozsahem zaujímá mezi díly svého druhu čelní místo. Dedikována je Hynkovi Bruntálskému jako ochránci evangelických kněží, úvod zahrnuje hlavní články víry dle augšpurského vyznání, jejichž podrobnější výklad pak nalezneme ve třech následujících dílech: I. díl obsahuje kázání od první neděle adventní do svátku sv. Trojice (31. května), II. díl zbylá nedělní kázání a III. díl kázání sváteční. Nedílnou součástí jednotlivých oddílů je výklad z textu evangelií a na závěr každého kázání je pak ještě jako dodatek přidána píseň s odkazem na hlavní myšlenku daného evangelia.
Tím, že Postila také líčí soudobý život a zvyky, nám poskytuje plastický obraz své doby; autor se projevuje jako výborný znalec lidových přísloví, církevní i antické literatury, milovník přírody, citlivý moralista, zanícený vlastenec, prozaik i básník.
Závěrem ještě dodejme, že pronásledováním byla stižena nejen samotná Postila evangelická, ale posmrtně i její autor. Když byla totiž Opava na příkaz kardinála Dietrichsteina v r. 1607 dobyta vojskem generála Jiřího Basty, neblaze proslulého pronásledovatele protestantů v Uhrách, musel opustit prostor opavského chrámu P. Marie i náhrobní kámen a ostatky Martina Philadelpha Zámrského, který zde měl nalézt místo posledního odpočinku.
Pavlína Švandová
