Začala doba letních prázdnin, dovolených, a tak si Vám dovolujme prostřednictvím dobových fotografií a pohlednic uchovávaných ve fondu našeho muzea přiblížit jeden z oblíbených turistických a cyklistických cílů v okolí Náchoda a Nového Města nad Metují. Řeka Metuje, její přítoky a nádherná příroda se vzácnými druhy živočichů a rostlin daly vzniknout jedinečnému Pekelskému údolí, které bylo pro svou výjimečnost vyhlášeno roku 1997 přírodní rezervací.
Od nepaměti stával v tomto hustě zalesněném údolí mlýn, kde se mohli průkopníci turistiky již v 19. století zastavit a občerstvit pivem, sýry či jen vodou podávanou majiteli mlýna.
Magické místo se stalo inspirací pro méně známou povídku Aloise Jiráska V Pekle. Děj se odehrává na konci 18. století jak na samotném mlýně, tak u nedalekého pomníku nazývaného Ženichův hrob.
Pro zvídavé uvádíme odkaz na povídku a fotografii pomníku.
Mlýn později odkoupil majitel novoměstského zámku, významný průmyslník pan Josef Bartoň z Dobenína, a dal ho roku 1912 přestavět podle návrhu věhlasného architekta Dušana Jurkoviče, který se často nechával při své práci inspirovat lidovou architekturou. Unikátní roubená stavba respektující půdorys původního mlýna ve tvaru písmene L byla doplněna o řadu dekorativních prvků, mlýnské kameny posloužily jako stolky, palečné kolo mlýna se pak stalo součástí výzdoby interiéru. Starý mlýn se tak pod jeho rukama proměnil ve výletní restauraci s ubytováním – „Bartoňovu útulnu“ – opředenou pohádkovým kouzlem, mající svého vlastního vodníka sedícího v sousedním jezírku.
Ve své době sem zavítala celá řada slavných a významných osobností, ať už to byl Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš, Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, Eduard Vojan, Alois Jirásek či na fotografii zachycený Viktor Dyk.
Sluší se připomenout, že první realizací Dušana Jurkoviče na Náchodsku bylo letní sídlo pro brněnského továrníka Bartelmuse v Lázních Rezek. Vilu nejen navrhl, ale dohlížel i na samotné stavební práce. Náchodsko si zamiloval, stejně jako šestou dceru manželů Bartelmusových Boženu, kterou si v roce 1903 vzal za ženu.
Tento slovenský architekt je také autorem přestavby novoměstského zámku či Jiráskovy chaty na Dobrošově.
Do Pekla se navzdory jeho názvu rozhodně bát nemusíte, přestože Wikipedie uvádí, že se dle pověstí „...jedná o údolí přízraků. Byl zde údajně spatřen bezhlavý kůň, bludičky, či velký ohnivý sud, kutálející se z kopce. Tento sud pokaždé narazil na kámen, rozpadl se a vyletěl z něj ohnivý kohout. I čarodějnice se zde údajně scházely ke svým obřadům…“ Příčinou názvu tohoto místa budou spíše časté mlhy, které mu dávají magický ráz.
Dva vážné incidenty se však v těchto místech opravdu staly.
Roku 1901 tu znásilnil a zabil dívku z Mezilesí pětačtyřicetiletý vyučený tkadlec Jan Jaroš z Borové, který býval častým „návštěvníkem“ vězení. Spíš než tkaním se totiž živil krádežemi a pekelské údolí využíval k uschování lupu. Detaily tohoto příběhu se v roce 2023 pokusila zmapovat reportérka Magazínu Práva Monika Kuncová společně se starostou nedalekého Nového Hrádku Zdeňkem Drašnarem a Vy se s nimi můžete seznámit ve článku na webových stránkách.
Druhý případ se vztahuje ke konci druhé světové války, kdy byl do Pekla odvlečen na nucené práce německý kněz, farář ze sudetské Olešnice, páter Anton Rührich. Přestože mu nebylo prokázáno, že by se nějakým způsobem za okupace provinil, byl nařčen z kolaborace. Nepomohly ani přímluvy tehdejšího novoměstského děkana. V lese pracoval jako pomocná síla při těžbě a zpracování dřeva. V červnu roku 1945 byl ve večerních hodinách dvěma vojáky, snad Rusy, přinucen odejít do údolí, kde byl zastřelen a zahrabán. Čin zlegalizovala úmrtní listina vyhotovená rok po jeho smrti, kde se jako důvod střelby uvádí pokus o útěk.
A ještě jedna pohlednice zachycující místo, které bude pravděpodobně neznámé i většině pravidelných návštěvníků pekelského údolí.
Na cestě z Nového Města nad Metují do Pekla stávala od konce 19. století dnes již zaniklá roubená „Liščí bouda“, ve skutečnosti spíše chatka. Nepodařilo se zjistit, kdo a kdy ji postavil, ani kdy přesně zanikla. Snad to bylo v 80. nebo na počátku 90. let minulého století. Nedaleko od tohoto místa byla v létě roku 2012 slavnostně odhalena dřevěná zvonička a odpočinkový altán.
Krásně prožité letní dny Vám z Muzea Náchodska přeje Blanka Nešetřilová.
