„Náchodský Sokol má právě velký svátek: co po desetiletí bylo jeho snem, to stává se skutkem! Stavíme svou Sokolovnu! Na nejkrásnějším místě, uprostřed pomezního města, čelem do ulice Rašínovy rostou v těchto okamžicích ze země mohutné stěny příštího stánku naší národní obětavosti, síly a statečnosti. Už se rýsuje na obzoru celý monument, už v bohaté zeleni pod historickým hradem kdysi Jiříka krále vidíme jasně široké průčelí s třemi řadami oken, na straně západní vesele se třepotá řada praporců z okraje veliké tělocvičny – pohádka stává se skutkem!“ (F. K. Zachoval: Naše Sokolovna)
Myšlenka, založit v Náchodě tělocvičnou jednotu Sokol, přišla již v roce 1869. Tehdy několik místních rodáků vydalo občanům provolání: Bratři, rodáci! Jen v zdravém těle zdravý duch, kdo v klidu trvá, mrtev buď! Tak začíná zápis v knize jednacích protokolů, který zůstal v náchodském archivu jako vzácná památka.
V roce 1885 se náchodská jednota připojila k župě Podkrkonošské, která roku 1932 přijala označení "Jiráskova", na počest svého člena, spisovatele Aloise Jiráska. Sokolové také stáli čestnou stráž na jeho pohřbu.
První cvičení probíhala na různých místech. V létě na zahradě hostince Radeckého, v zimě ve vytápěné místnosti hostince U Šrůtků, později v tělocvičně chlapecké školy a na nově budovaném letním cvičišti.
Trvalo dlouhých šedesát let, než byla vypsána veřejná soutěž na výstavbu tělocvičny. Po bouřlivých debatách schválili členové jednoty plán, který navrhl architekt Milan Babuška. Babuška vypracoval pro východočeský region řadu architektonických projektů, ale jen málokdy vyhrál. Mezi vítěznými projekty byla například stavba sokolovny v Hradci králové, jež měla jednoduché čisté tvary podporující moderní ráz nábřeží. Poutavý exteriér náchodské sokolovny projektoval však navrhovatel ve stylu emocionálního funkcionalismu, jehož charakteristickými rysy jsou forma sledující funkci budovy se zřetelem na jednoduchost a umělecký statut architektury.
14. července 1929 byl položen základní kámen budovy, která měla co nejlépe sloužit náchodským Sokolům. V tento den oslavili také sokolové šedesáté výročí založení jednoty. Základními staviteli byli Václav Jiránek a Jan Bednář, kterým přispěla vydatná pomoc členů Sokola. Na tuto budovu přispěli mimo jiné Josef a Cyril Bartoňové z Dobenína, respektive na přednáškový sál, který nese jejich jméno. Celková částka se vyšplhala na 2 000 000 Kč.
Vznikla tak dvoupatrová budova s částečně rovnou střechou na půdorysu ve tvaru písmene „T“ umístěná na okraji Tyršovy a Poděbradovy ulice v samém středu města. Budova je bohatě členěna, a to především podle funkce příslušné části objektu. Přední strana budovy nese nápis SOKOL a v dolní části je usazena bronzová deska na paměť padlým legionářům a Sokolům náchodským, jejíž autorem je akademický sochař Jaroslav Horejc. Interiér budovy zahrnoval v přízemí restauraci, šatny, spolkovou místnost, noclehárny a sklad nářadí. V prvním patře byl velký sál s balkónempojmenovaný po JUDr. Josefu Čížkovi, který byl nejen starostou Náchoda, ale i starostou náchodského Sokola a župy Podkrkonošské.
Budova byla vhodně spojena se zahradou a letním cvičištěm. Celá budova Sokolovny měla sloužit i ostatním náchodským spolkům v jejich rozkvětu. Poutavá budova se včetně interiérů dochovala v původní podobě a od roku 2004 má status chráněné kulturní památky.
Nově vzniklou stavbu v tisku doprovázely povzbudivé reakce: „U Brány zemské zvedá svůj zářící štít nádherná, mohutná a nerozborná bašta.“ (Náchodské listy č. 36, 1930)
Za zmínku také stojí, že v době, kdy spěla výstavba budovy ke svému zdárnému konci, se Městská rada rozhodla zrušit městské kino. Sokolové této situace využili, ve velkém sále zřídili vhodnou promítací kabinu a 28. listopadu 1931 zahájilo provoz nové zvukové náchodské KINO SOKOL. Správcem tohoto kina se stal bankovní úředník a nadšený sokolský náčelník Josef Škvorecký st.
Za okupace roku 1939 byla sokolovna zabrána Němci a Sokol byl poprvé ukončen. Po sletu nepříznivých historických událostí, jako byly spory o spolkový majetek nebo poničená budova, byla v roce 1991 navrácena Sokolům. Dnes má náchodský Sokol několik oddílů a cvičí také rodiče s dětmi, předškoláci a školáci. V současnosti má v tomto městě sokolská organizace více jak 300 aktivních členů.
Se sokolskými provoláními a pozdravy na závěr:
V zdravém těle zdravý duch! Tužme se! Paže tuž, vlasti služ! V mysli vlast, v paži sílu! Nazdar!
Mgr. Eliška Borůvková
