Mezi předměty sbírky muzea zaujme malý ale velmi zdobný cínový talíř ve středu s vyobrazením korunovaného jezdce a v šesti polích po okraji s vyobrazením dalších jezdů v šesti medailonech oddělenými maskarony. Cínařská značka nás informuje o tom, že tvůrcem tohoto talíře byl mistr Hans Sigismund Geisser, který působil v Norimberku v třetí čtvrtině 17. století.

V Norimberku, který byl v raném novověku metropolí umění a obchodu, prožívalo cínařství od druhé poloviny 16. století nebývalý rozkvět. Zvláště oblíbenými se staly talíře s litými reliéfy jejichž výrobu dovedly místní mistři k dokonalosti. Námětově se setkáváme především s antickými a biblickými motivy, ale po roce 1620 se zde setkáváme i s vyobrazeními historických osobností. Zvláštní skupinu pak tvoří korunovační talíře nejčastěji s vyobrazením císaře Ferdinanda II. (korunován roku 1619) a Ferdinanda III. (korunován roku 1637). V medailonech po obvodu talíře se pak objevovali kurfiřté, anebo císařští  předci korunovaného panovníka.

Náš předmět je korunovační talíř Ferdinanda III. s vyobrazeními kurfiřtů. Se  shodným modelem talíře se můžeme setkat například v New Yorském Metropolitním muzeu či Bruselském Královském muzeu umění – v obou případech dle cínařských značek byl tvůrcem norimberský mistr Paulus Öham mladší (cínařským mistrem od roku 1634). Jen pro srovnání uveďme, že podobný, ne však stejný, talíř je uložen například ve sbírkách Severočeského muzea v Liberce – tvůrcem libereckého exempláře byl někdy kolem roku 1650 jiný norimberský cínař Hans Spatz II. Korunovační talíře byly po dlouhou dobu v Norimberku vyhledávaným předmětem, dnes bychom řekli suvenýrem. Jednotlivé modely, ze kterých byly lity nové talíře tak zůstávaly po dlouhá desetiletí v oběhu a nebylo výjimkou, že je později užívali další cínaři.   A tak se stalo, že model kdysi užívaný Paulem Öhamem mladším používal někdy mezi léty 1652 – 1682 i další norimberský cínař  Hans Sigismund Geisser.

Petr Landr