Nevysoký plhovský vršek je pro svůj tvar od nepaměti nazýván Hrobek.
Když v roce 1680 vypukl v Náchodě mor a byly zakázány pohřební průvody na hřbitov ve Starém Městě, byli mrtví z okolí sváženi povozem právě sem. Povinnost postarat se o ně měl majitel plhovského poplužního dvora Tomáš Průša z Ritteršperku. Ten pak nechal uprostřed nového hřbitova vztyčit dřevěný kříž s plechovým obrazem Panny Marie.
V letech 1717 až 1718 nechal na tomto místě vystavět vlastním nákladem krásnou barokní kapli Zvěstování Panny Marie zámecký kapelník Mikuláš Josefů. Plechový obraz z dřevěného kříže v ní byl umístěn a stal se předlohou pro oltářní obraz malovaný na plátně plhovským malířem Adolfem Štěpánem.
V roce 1722 došlo k úpravám okolí. Byla vysázena lipová alej ohraničující tehdejší hřbitov, před kaplí byla postavena kamenná terasa a o několik let později vztyčen dřevěný kříž.
Ani tato kaplička neušla císařským reformám. Na základě dekretu byla roku 1786 zrušena a o rok později prodána ve veřejné dražbě za 46 zlatých náchodskému purkmistrovi Matěji Dydákovi. Zvonek zakoupila obec Lipí, která jej vlastní dodnes. Jmění v hodnotě 900 zlatých bylo převedeno děkanskému kostelu sv. Vavřince.
Roku 1823 byla sepsána žádost o znovuotevření kaple. Úřední jednání trvala dlouhých 11 let, než mohla být kaple slavnostně vysvěcena náchodským děkanem P. Kašparem Lukavským. Při této příležitosti věnoval kapli náchodský magistrát bývalý popravčí zvonek z roku 1569, který však puknul a v současné době je vystaven ve stálé expozici Muzea Náchodska.
Dřevěný kříž před kaplí nahradil roku 1862 litinový, zasazený do pískovcového podstavce, darovaný lékárníkem Františkem Seidlem.
Nově pořízený zvon z roku 1897 či později pořízený zvon "umíráček" byste dnes v kapličce hledali marně. Oba byly za 2. světové války zrekvírovány. Zvonovinu totiž potřeboval německý vojenský průmysl na zbraně. Z českých, moravských a slezských kostelů, zvonic i kapliček tak bylo sňato na dvanáct a půl tisíce zvonů, cimbálů, které tradičně odměřovaly čas, či "umíráčků". Ty, které válku přežily, byly zavěšeny na německé chrámy. Pozdější rozhodnutí vedlo k tomu, že všechny zvony, které bylo možné vrátit, byly z německých kostelů sneseny a odvezeny do domovských farností (v Polsku a České republice). Na mnoha místech však chybí dodnes.
Od roku 1958 patří kaple mezi chráněné kulturní památky ČR.
Vyobrazení plhovské kapličky od malířů Karla Šafáře a Jindřicha Havlíčka.
Mgr. Blanka Nešetřilová
